Holín - den 4.
Ráno bylo jako obvykle - budíček, obléct, nasnídat, umýt sebe i zuby a uklidit. Dnes jsme se snažili, a tak nikdo šklebíka nedostal. Rychle připravit svačinu a šup do přibližovadel. Dnes míříme na tajné místo, kde je prý hrooozně prolejzaček, houpaček a podobných zařízení na blbnutí. Vzali jsme to přes Jičín, jelikož jsme v lékárně potřebovali nepálivou desinfekci (zvláštní, že tou pálivou odmítáme být léčeni), ještě jeden repelent a hlavně ořezávátko na velké pastelky, protože si každý den znamenáme malováním a už jaksi nemáme čím malovat.
Tak tedy vše nakoupeno (dokonce jsme sehnali i domeček pro Hoplinku) a jedeeem. Cesta je klikatá a ty panoramata - jedete takhle vesničkou a nejednou hup a přímo před vámi se objeví Trosky, prostě báječný. Barča honem lovila foťák, aby tu nádheru vyfotila. No dojeli jsme na místo a už když jsme se šinuli do kopce, všichni jsme začli řvát, že už to vidíme, že je to taaaamhle a že už chceme vystupovat. Dojeli jsme do Šťastné země v Radvánovicích a vypadalo to tam fakt prímově. Honem koupit lístky a už už abysme tam byli.
Jako první jsme objevili tetování a každý jsme si vybral obrázek - podívejte se na fotky, moc nám sluší, jen vedoucí Jana brblá, že se neměla nechat ukecat na barevného koně, že se stejně loupe a to černý by vydrželo dýl. Další naše zastávka byl aquazorbing - velká koule na vodě, jéé to byla švanda. Pak jsme se rozprchli po prolejzačkách a trampolíně, vedoucí nevěděli, kam dřív s očima, ale uhlídali nás ;) Terka objevila ovečky, kozičky a koníky a hodnou chvíli si s nimi povídala přes plot. Jedna koza jím prostrčila hlavu, tak jsme poznali, jakou mají srst a jak zvláštní jsou jejich rohy. No ale potom jsme objevili lanovku - byly dokonce dvě, dlouhé a jedna z nich i dost rychlá. Vozili jsme se sem tam a pokud by nás vedoucí neodtrhli, tak se vozíme celý den.
Dali jsme si svačinu a vydali se směr Geopark. Začátek se nám líbil, jenže jsme zjistili, že jdeme pozpátku, ale vrátit se nám nechtělo. Lanový most nad strží byl hodně dobrodružný, stejně jako cesta bažinou, nebo překonání bažiny skákáním po "stopách". Hodně nás mrzelo, že jsou lidi s nenechavými prsty a hodně z těch prímových atrakcí zničili - asi nejvíc se nám líbilo koryto řeky Jizery (dala se tam pouštět voda z potůčku a to se nám hrozně líbilo), cestou jsme nacházeli jakési otázky, jenže jak jsme to brali pozpátku, nevěděli jsme, o co jde. Snad máme všechny nafoceny a budeme si je moci vyluštit později.
Z Geoparku jsme se vydali zase na prolejzačky, u "Piráta" jsme si dali něco na zub a kdo chtěl, šel s Danem na minigolf. Ostatní se vydali zkoumat okolí. Školy i školky odjeli, a tak jsme měli celý park téměř pro sebe. Úplně nakonec jsme prošmejdili místní krámek s upomínkovými předměty. Pak už jsme se úplně uondaní vydali směr pension.
Kdo měl hlad si dal pozdní oběd - měli jsme hovězí polévku a kuře na paprice s těstovinami, někdo byl najedený ještě z Radvanic, a tak si jídlo dal později. Honem převléct do oblečení do přírody a šup přes zvířátka dolů k rybníku. Tam jsme běhali v lese, stavěli domečky pro skřítky a víly a blbnuli na louce. Potom Dan vytáhl pruty a zkusil nahodit, co to udělá. Přišel se na nás podívat Jeseter a Vojtík se s ním dokonce i vyfotil ;) Blížil se večer, a tak se Jana s menšími dětmi vydala zpátky na pokoj, protože než se vystřídáme ve sprše, trvá to hoodně dlouho.
Menší usnuli ještě než dočetla první pohádku, těm větším to trvalo o trochu dýl, ale nakonec je spánek přemohl taky.
Zítra chceme navštívit Cipíska, Manku a Rumcajse v jeho jeskyni, tak nám držte palce